Zvedněme se!

Také sem tam máte pochmurnou náladu? Taky se cítíte vyčerpaní, vycucnutí, unavení, znudění a celkově ztrápení životem? Též se vám nic nechce a nejradši byste si lehli na postel a líně leželi po zbytek života?

Já sám si tím procházím právě teď. Celý den jsem bez energie a ať se pustím do čehokoli, nic nedokončím, jelikož prostě nemám tu sílu.

Sedím u počítače a jen tak otráveně překlikávám mezi e-mailem a facebookem, zda náhodou není něco nového. A když neskáču mezi záložkami, tak s hlavou opřenou o bradu civím hloupě do zdi a nechávám hlavou bloudit myšlenky o tom, co vše se mi nedaří, co vše dělám špatně...

DOST! Takhle přeci nechci žít? Takhle ani vy nehodláte žít. Nuda je zlo a nicnedělání (nejedná-li se o relaxování) je zlo též. Člověk je tu od toho, aby něco dělal, aby tvořil, aby budoval, aby komunikoval... Aby žil!

Tím, že budeme hloupě civět do zdi či s hlavou v dlaních bědovat nad životem, nic nezměníme. Vše tím akorát zhoršíme.

Chce to vstát. Chce to zvednout se a začít něco dělat. Co? Přeci cokoli.

Můžeme si jít zaběhat, přečíst si nějakou krásnou literaturu, jen tak si kreslit či si domluvit schůzku s někým, koho bychom rádi viděli.

Když se nudíme, nesedejme k televizi, nezačínejme bezcílně surfovat na netu. Musíme udělat pravý opak, jinak se naše nálada akorát zhorší.

Překonejme se a začněme něco dělat. Začněme dělat cokoli...

Stačí chvíle a uvidíme, že špatná nálada se rozplyne jak ranní mlha.

Jen se zvedněme, usmějme a žijme náš život.

PΩTRIK